Aktuálně

Dalešická přehrada, Dalešické pivo a samozřejmě míčový sedmiboj v Dalešicích patří ke stálým ikonám tohoto malebného kraje. Léta páně 2014 jednu červnovou sobotu si dali dostaveníčko kejklíři, cirkusáci, žongléři, prostě všichni co něco dovedou s míčem v jakékoliv formě. Takováto událost se nemohla tedy obejít bez v dnešní době proslulého manšaftu Meteor. Dvojičky BáraJan-Rumča, Martásek-Máčka, Markétka-Maka, Erik-JL a  Vechys-Polda se postupně sjížděli v brzkých ranních hodinách na záchytný bod, jejichž pokrčené, rozespalé tváře naznačovali probdělou páteční noc.

Rybník Medlov – popis situace cca 15 min. před zahájenm dálkového plavání.

Teplota vody: 18°C (pocitová cca 5°C), viditelnost pod vodou: zhruba 0 m, tloušťka ledu: 15 mm, vzdálenost první bójky od startu: v nedohlednu, k tomu na břehu 60 zběsilých plavců navlíkajících se do gumových oblečků a mazající se pomádou. Mezi nimi opět komado 6-ti členů z nám již známé migrující skupinky Meteor. Vechys, Markétka, Vendy, Erik, BáraJan a Marťásek se nám s neznámých důvodů opět účastní této světové plavecké atrakce, která nemá v historii obdoby.

Co čert komu chtěl, nebo nechtěl, prostě v sobotu ráno se na slavkovský stadion z nepochopitelného důvodu opět přiřítila parta šílenců, nazývající se METEOR. Marťásek, BáraJan, Erik, Vechys, Markétka, Zaza, Lůca a Váňa, profi devítibojaři zde přijeli změřit své síly s místními odpadlíky. Z nám nepochopitelného důvodu letos nečekaně nedorazil Asthon Eaton, ktérého s nadějí do poslední chvíle vyhlížela Markétka se slovy, že i hvězdy jezdí občas na menší závody. Po úspěšné registraci a obdařeni tak touženým trikotem, který nejlépe padl Váňovi, byl Zaza rozlosován do skupinky s méně zdatnýma závodníkama a holkama, což mu, jak ukázal čas, docela vyhovovalo. Plevel byl tedy oddělen od zrna a zbytek Meteor atletů byl šoupnut do zdatnější skupinky, která nahlásila základ skoku do výšky na nepřekonatelných 130 cm. I když se jednalo již o páty jubilejní ročník, tak i přesto se organizároři nepoučili a čas a nějaká ta plynulost pro ně byla bezvýznamná.

Jak už název závodů naznačuje, v sobotu u rybníku Nezmar v Dolním Benešově (Opava) se sešli jen ti ze železa na startu 13. ročníku již už tradičního triatlonu. Nejen plavaní, kolo a běh byly nástrahami na trati, ale i předchozí večer strávený na pivních slavnostech byl v kostech znát.

Do boje se z Meteoru pustil osamocený Géčko, který chuť triatlonu okusil poprvé v životě. Díky registračnímu limitu 250 závodníku se pole rozdělilo na 2 startovní vlny a nějaký neznalý pořadatel  Géčka zařadil až do té druhé (prý méně výkonné).

Někteří po pátečním bujarém večírku v nově objeveném baru Pitkin nechtěli v sobotu jen polehávat doma s opičkou za krkem, ale rozhodli se ji vyvenčit a zúčastnit se beach volejbalového turnaje ve Vranově.

Účastníci závodu byly dvojičky Kačis + Erik, Vendy + Jirka a Lůca + Zaza. Samozřejmě na této akci nechyběl fandič Miloš, který měl bohužel zranění a nemohl jít do beachboje s námi. Dále nás na kole přijel podpořit cyklista Jarda, který se ale moc dlouho nezdržel. Mrknout se přišel i místní fanoušek Radko, kterému také děkujeme za podporu.

Teplota na žďárském asfaltovém okruhu se v neděli odpoledne šplhala přes třicet stupňů. I navzdory tomuto tropickému počasí se rychlobruslařka Martina Sáblíková vydala ve svém rodném městě na závody na kolečkových bruslích. A kde je Martina tam musí být i Meteor a tak v těsném závěsu za ní se skupina rychlobruslařů účastnila další disciplíny Žďárské ligy mistrů.

Tentokrát v sestavě Erik, spálený Lukáš, spálená záda Marťásek, Bára Jan., spálené všechno Markétka, kulhavá Vendy a jedna Angličanka Peťka. Jako fanoušek a fotograf rovnátka Majda.

Zda-li chcete, milé děti, povím vám jednu krátkou pohádku. Figurují Váňa, Erik, Vechys, Markét, Marťásek, Zaza, BáJa, Baša.

Na druhé květnové úterý ukázali Jarda s Erikem, že jim bije srdíčko pro Meteor. Nebylo žádné plážové počasí, přesto nechali napospas osudu své živitelské firmy a časně ráno se vydali reprezentovat náš nesmrtelný oddíl mezi študáky, na turnaj v plážovém volejbale pořádaný brněnským VUT.

10,442km, to byla vzdálenost, která čekala na jediného zástupce Meteoru na 1. ročníků Masaryk runu na Masarykově okruhu. I přes malou účast Meteoráků se Géčko necítil na startu sám; doprovázelo ho na trati 986 ostatních běžců.

Nedostižitelní, nedoběhnutelní, nezastavitelní, nepřekonatelní, neúnavní a nekomrpomistní vytrvalostní atleti si dali tuto sobotu dostaveníčko na druhém ročníku v běhu na 7,5 km na Riviéře.