ŽLM - in-line a časovka
Žďárská liga se úspěšně přehoupla do druhé půlky. Tu první uzavřelo 3.6. rychlobruslení na in-linech a tu druhou zahájila časovka na kolech 24.6.
In-linový závod předcházela vášnivá debata na diskuzi ŽLM stránek o tom, kolik lidí může reprezentovat tým Meteor. Díky výjimce hlavního pořadatele Jirkoje jsme měli zapsáno 12 členů. Jak se ukázalo, anonymům se tento fakt příliš nezamlouval.
Ihned po příjezdu jsme však také byli odchyceni a bylo nám doporučeno, že pokud si chceme zachovat ještě alespoň kousek sympatií ostatních týmů, seškrtáme soupisku na 6 lidí. Načež jsme začli zvažovat, zda si ještě někoho nenecháme připsat, protože důležitý jsou body a je jedno jak. Nakonec jsme však ustoupili a rozhodli se zbytek startovního pole pokořit férově.
A tak se přihodilo, že z pětice dorazivších bruslařů se do týmu mohli počítat jen Janka, PP, Mourek nebo Vechys a na Yaga vyšel černej Petr. Přestože Máčka si loni nenasadil laťku příliš vysoko (upadnul), letos opět neměl štěstí. Od rána nezvládl otevřít oči a setřepat gorilu i s mláďaty ze zad a tak opět skončil hluboko v poli poražených. Jinak se nic zvláštního neudálo, Yago s Vechysem využili potenciálu Ludvových bruslí a holky ladně dokroužily těsně za nima. V žádné z kategorií to bohužel na medaili nestačilo, byť o kousek.
Po třítýdenní pauze následovala časovka na kole. To znamenalo jediné - oprášit silniční speciály.
Erik vzal za vděk půjčeným kolem od AMka a před závodem vyrazil trénovat. Jak nestabilní je časovkářská "koza" se přesvědčil již po pár metrech, kdy si bezmocně ustlal na chodníku. A to ještě ještě netušil, že spíš trénuje na srpnový triatlon. Po cestě na Kravák mu vypověděla službu přední pneumatika na jeho Peugeotu a tak půlku cesty kolo tlačil. Vážně to bral i Vechys a na své Favoritce nechal vyměnit téměř vše co se dalo. Trénink pojal opačně (aspoň se to tak zprvu zdálo) než Erik a v sobotu vyrazil na triatlon do Jedovnic. Na rozdíl od Erika však skončil pouze vyjížďkou na kole, protože už se nevtěsnal do kapacity závodu. Janka bohužel silničku nesehnala a tak trénovala hrubou sílu na horáka při stěhování. Nejpoctivěji však trénovala Anke. Když jí skončila třetí nebo dokonce čtvrtá fáze tréninku, padla vysílená do postele. Co čert nechtěl, už se jí z ní nepodařilo zavčas vstát...
Počasí nám přálo, sluníčko svítilo a bylo příjemných 30 stupňů, takže těch 8 km do kopce bez špetky stínu jsme slupli jako malinu. Naštěstí dolů to pak jelo samo a v prostoru startu právě otvírali příjemný bufet. V tom jsme nakonec odolali pokušení v podobě Bechera za 15,- a dali si jen jídlo a limču. Gratulace patří Erikovi, kterej dojel bez pádu, kolo se mu vyfouklo až v Brně a navíc se stal časovkářským přeborníkem Meteoru pro rok 2012.
