Jarní běh severem, 23.4.2016
Běh tady, běh tam, všude jsou vidět zástupci Meteoru.
Nejinak tomu bylo i jednu dubnovou sobotu na Lesné. Ti, co již vyzkoušeli závod Soběšická mulda, věděli, co je čeká. Toho chtěl využít Yago. Marťáskovi proto moc informací o trati nedal, o to se postaral pořadatel. Co na povídání naše borce zaujalo, bylo „Obraciště“, kde se bude obracet. Doufali jsme tedy v nějakou hezkou pořadatelku. Dvacet minut před startem nervozita stoupá, oba si jdeme postupně prohlédnout, jaké tu mají keře a Yago i Toitoiku. Věříme si na bednu do chvíle, než se na startu ukáže i Dan Orálek, který naštěstí nakonec neběžel. Konečně se to blíží, všichni na startu, ale místo startovního výstřelu se začnou vyhlašovat junioři a dorostenci. Orel sem Orel tam, jeden větší než druhej. Na bedně byl samej pták.
Konečně start. Vybíhá se z prudkého kopce dolů a následně již po rovince. Po cca půl km jsme na obracišti, kde stojí škaredej chlap, takže i bez pomoci zvládneme odbočit správným směrem. Následuje velmi dlouhý výběh proti proudu potoka, kde jediný pořádný kopec byl až u Soběšic. Pak už jen seběhnout z mírného kopce do cíle. Tam je nakonec dříve o necelou minutku Yago. V ceně startovného 50Kč byl i párek s rohlíkem, takže se v cíli ještě občerstvíme. Zjistíme, že poslední závodnice jsou dvě cca 35let staré ženy. Asi jako jediné udělaly čest jménu obraciště, protože zástup běžců přes 80 let doběhl před nimi.
Běh to byl hezký, téměř žádný asfalt a jediný opravdový kopec se běžel dolů hned na startu. Takže věřím, že na příštím ročníku se sejde více Meteoráků, ať tam ty Orly trošku proženeme.
