Beach volejbal Vranov, 27.8.2016
Možná se Vám tento článek bude na první pohled zdát neaktuální… pravda, čtení o válení v písku, když za okny je bílá tma, k tomu může svádět. Ale některé věci je lepší vidět s odstupem. Typickým příkladem je turnaj v plážovém volejbale, který se uskutečnil koncem srpna ve Vranově u Brna.
Zdejším nadšencům se nedávno podařilo u základní školy vybudovat moderní areál s tribunami, které pojmou prakticky neomezené množství diváků (dosud žádný nebyl omezen). Každoročně zde pak pořádají populární seriál turnajů, jehož jednoho dílu se Meteor v minulosti účastnil (psali jsme ZDE) a ohlasy byly velmi pozitivní. Obhájit tehdejší úspěchy se tentokrát vydala jeden a půl Meteor dvojice: Kačis+místňák Ríša a Johul+Erik.
Stejně jako před dvěma lety (resp. vždy) mohly hrát smíšené či dívčí páry, jež čekaly tři zápasy ve skupině a poté boje o umístění. Byla to od začátku nesmírně vyrovnaná utkání, o čemž svědčí, že nikdo dnes neví, jak to přesně dopadlo. Jisté je, že Johul s Erikem měli ve skupině stejný počet vítězství jako další dvě dvojice a o pořadí rozhodovalo skóre. Každopádně se umístili na příčce, ze které bylo možné dojít až do finále. Dále je jisté, že na cestě do finále (ano správně, Johul s Erikem hráli finále… ale o tom až za chvilku) potkali Kačis s místňákem, kterým znemožnili postoupit do finále. Nepříjemnou jistotou také je, že finále neviděli eF ani Vana, přestože se na místě objevili. Zahlédli v akci Kačis, za což jim benevolentní pravidla Meteoru umožnila získat bod, a odjeli zvedat činky. Je na zvážení, zda jim dodatečně alespoň půl bodu neumazat, když „fandili“ páru, který byl meteoří jen z půlky…
Ale zpět k turnaji, resp. k očekávanému finále. To si nenechali ujít – stejně jako předchozí zápasy – opravdoví fanoušci Bára Kli, Marťásek a pán tvorstva. Proti Johul s Erikem se v boji o zlatou medaili postavila zkušená dvojice Vranováků, které hnalo za vítězstvím početné domácí publikum. Bylo to vyvrcholení beachvolejbalového turnaje, jak se patří – obětavé rybičky do písku, nelítostné smeče, pot stékal po vyrýsovaných postavách účastníků. Vyrovnanou bitvu nakonec rozhodly pevnější nervy a kvalitní podání v koncovce závěrečného setu. Soupeřka zasypala Johul s Erikem několika esy a bylo hotovo.
Počáteční zklamání brzy vystřídala radost ze stříbrných medailí, které dobře posloužily jako důvod pro bujaré oslavy. Ty byly také úžasně vyrovnané, takže nikdo přesně neví, jak dopadly… jak říkám, některé věci je lepší vidět s odstupem.